Canisterapie

   

 

Již od dětství jsem cítila potřebu pomáhat lidem. Ráda jsem chodila ke starším paním do jejich domečků a povídala si s nimi. Nacházela jsem u nich velkou moudrost, pochopení a klid, který jsem potřebovala. Vyrůstala jsem mezi zvířaty a v kočárku vozila pejsky, kteří si to nechali líbit. Také jsem je zkoušela naučit nějaké triky a docela si mi to dařilo.

Potom přišlo období studií, různých jiných aktivit, ale láska ke psům se mnou zůstávala. Asi před 5 lety jsem se dostala do společenství lidí, kteří začínali s canisterapií a přidala se k nim. Složila jsem se svými pejsky Canisterapeutické zkoušky a mohli jsme začít..první zkušenost byla v  Domově sociálních služeb ve Skřivanech, kde bydlí dívky a ženy různého věku. Vymýšleli jsme pro ně různé aktivity, hry, do kterých se můžou zapojit i pejsci. Nasbírala jsem tu spoustu cenných zkušeností, které mě dovedly k tomu, že tahle práce má smysl a její výsledky vidíte hned, v ten okamžik. Kdy vidíte záblesk v očích někoho jiného, který je v tu chvíli šťastný.

   

 

Potom se mi naskytla možnost začít chodit  s kamarádkou do Domova seniorů. Po první návštěvě jsem věděla, že tohle je činnost, ve které budu určitě pokračovat. Lidé jsou zde velmi vděční za každou návštěvu, milé slovo, rádi si s námi povídají.

Je tady klid a ticho, čas plyne jiným tempem a pejskům se tady moc líbí. Tady jsme poprvé viděla, že fenečky si spolehlivě najdou toho, kdo je nejvíce potřebuje, vyskočí si k němu a tulí se. Není potřeba je něco učit nebo jim říkat, co mají dělat. Přirozeně vycítí, kdo potřebuje jejich přítomnost. Všichni klienti jsou za naše návštěvy moc vděční a my jsme rádi, že jim můžeme alespoň občas zpříjemnit den.

Čas strávený v Domově mě vždy hodně posune v mém myšlení. Není třeba se stále za něčím honit a dělat si starosti, ale spíše být vděční za to, že jsme zdraví, že můžeme chodit, a dělat věci, které nás naplňují a baví.

   

 

Další prosbu o canisterapii jsme dostali ze Základní školy v Novém Bydžově, kde je speciální třída. Jsou tu děti různého věku s různým postižením.  Sem chodíme již druhým rokem a děti si vždy hodinku s pejsky pěkně užijí. Nejoblíbenější činností je vodění pejska na vodítku a ty méně průbojné děti si rádi pejska pochovají a pomazlí se s ním.

       

 

Prvním rokem jsme také začali jezdit do Chotělic, kde je Domov sociálních služeb a chráněné bydlení pro muže. Tady jsme nasbírali zase nové zkušenosti, muži nejsou tak důvěřiví a tak někdy potřebujeme pomoc personálu, abychom navázali přátelství.

       

 

Canisterapie mi přináší velké naplnění, je to práce, kde vidíte výsledky ihned. I pejskové rádi pomáhají těm, co to potřebují...jsou velmi empatičtí a přirozeně vycítí, kdo jejich přítomnost potřebuje.